Japonský čajový obřad

Čajový obřad, jedná-li se nám o vlastní akt podávání čaje, v japonštině nazýváme ča no ju. Formy ča no ju se nazývají 'o temae'. Temae a ča no ju tvoří část většího celku, který se obvykle označuje jako 'čadži' tedy čajování, případně čajové setkání 'očakai'. Čajová setkání mají mnoho podob a tedy i mnoho jmen. Tato různorodost tkví nejenom v příležitosti, která nám k čajovému setkání zavdává, především však v nekonečném koloběhu ročních období. Od sebemenších detailů, od výběru náčiní, volby barev kimona, výběr květiny ve výklenku, uspořádání v čajové místnosti po vlastní formu přípravy temae, vše v ča no ju reflektuje dané roční období tak, jak se svět kolem nás, jehož jsme my součástí, mění.

V listopadu nás například nesmírně potěší pozve-li nás hostitel na setkání k oslavě otevření zimního ohniště. Toto setkání, nesoucí jméno 'kučikiri', je jednou z největších událostí 'čajového roku'. Je obnovena čajová zahrada i čajový domek, jsou vyměněny rohože a papírové dveře, pročež je slavnostně podáván mladý jarní čaj, jenž nám bude připravován po celý další rok. Kučikiri patří mezi polední čajová setkání, kdy je podáván pokrm a následně hustý a řídký čaj. V průběhu zimy pak můžeme obdržet pozvání k večernímu čajovému setkání, kdy je teplo lidské společnosti tím nejmilejší ke zkrácení dlouhých chladných nocí, jindy zas, abychom si užili vzácného denního světla, budeme naopak očekáváni za brzkého rozbřesku. V letních vedrech se setkáváme také před polednem, tentokrát abychom se vyhnuli vysokým teplotám a dusnému vzduchu, který se ještě nestihl zahřát. Stejně tak existují další mnohá čajová setkání pro jiné denní a roční doby, dokonce je-li návštěva i zcela nečekaná.

doplňky hosta učástnícího se očakai

Ač jej nepoužíváme k jeho původnímu účelu, sensu nebo-li vějíř je zcela nezbytným doplňkem každého hosta účastnícího se čajového setkání. Vějíř nám totiž pomáhá vymezit vlastní prostor interakce a komunikace. Nosíme jej v pravé ruce, jindy za pásem obi, případně během obřadu jej pokládáme předem daným způsobem za sebe. Jsou tři velikosti vějířů, přičemž delší používají muži, kratší pak ženy.

Kaiši jsou ubrousky z rýžového papíru, na které host pokládá sladkosti podávané k čaji. Zároveň slouží k očištění jak příborů tak i konečků prstů. Při pití hustého čaje jím daným způsobem očistíme místo, ze kterého jsme předtím pili. Pokud kaiši již nepoužíváme, spolu s jinými doplňky jej vracíme zpět do vlastní taštičky.

Martin Neudörfl ©